Tři základní problémy kapitalismu (tržního hospodářství)

Tento článek se snaží o rozbor základních nedostatků kapitalismu v současnosti i potenciálních nedostatků, které se projeví v budoucnu. Kapitalismus alias tržní hospodářství (Th) má dle mého názoru tři základní problémy, které jsou popsány níže. Nejdříve ale malá definice lidské společnosti. Pokud se na společnost podíváme z ekonomického pohledu, lze ji klasifikovat jako soubor jednotek různé velikosti a zaměření, jenž svojí činností přispívají k chodu společnosti, zároveň ze společnosti čerpají její zdroje, prostřednictvím jejích pravidel (v našem případě směna za peníze) jakožto výsledek činnosti ostatních jednotek v systému. Tyto jednotky se dále mohou dělit na další subjednotky. Jednoduchým příkladem může být třeba zemědělský podnik, jenž do společenství dává potraviny, za což obdrží peníze, za které nakupuje vybavení, energie, najímá si své subjednotky, popřípadě opatřuje další zdroje zvenčí. Jak bystří postřehli, atomární jednotkou je člověk. Tento model platil od vzniku společností a lišil se způsobem hospodaření se zdroji, způsobem směny a organizací jednotek. Když se podíváme na převedení modelu do Th s jeho způsobem směny zdrojů a uvážíme, že teoretickým cílem společnosti (státu) je sloužit jejím občanům, chránit je a vyhovovat jejich potřebám, máme jako jednotky firmy a podniky, jejichž primárním cílem je vytvářet zisk.

Tím se dostáváme k 1. zásadnímu problému kapitalismu, což je skutečnost, že jednotky nejvyšší úrovně neslouží pro lidi (jednotky nejnižší úrovně). V praxi to vypadá tak, že cena výrobků je tlačena dolů (na úkor kvality), z toho pramení tlak na snižování nákladů, což v důsledku znamená používání nekvalitních materiálů, nedodržování postupů ap. Společnost má sice určité prostředky, jak svoje jednotky ochraňovat a hájit jejich zájmy, nicméně jsou to možnosti omezené a často obtížně kontrolovatelné, dokazatelné či postihovatelné. Příkladem může být zákonem stanovená minimální záruční doba pro výrobky, která je ovšem často obcházena podmínkami použití konkrétního výrobku třeba že boty nelze užít chůzi po „hrubém“ povrchu nebo, že televizi je po každém vypnutí třeba dopravit do speciálního servisního střediska na Kajmanských ostrovech, aby mohla být dále používána :). Tyto příklady jsou přehnané, bohužel se ale v praxi můžeme setkat s podmínkami podobně nesmyslnými, z čehož vyplývá, že v Th nelze zaručit kvalita výrobků a služeb, ale ani serióznost jednání jednotek, jejichž cílem je vytvářet zisk. Nelze zaručit, že stavitel bytových domů bude dbát na kvalitu díla a na zájmy zákazníků, kterým byty rozprodá a aby nemusel řešit další stížnosti a reklamace nechá účelově (pro postavení pár bloků) vzniklou firmu zkrachovat a její obyvatelé mají při reklamacích skrytých vad prostě smůlu. Toto už není fiktivní příklad, ale běžná praxe. V tržním hospodářství bývá na trhu konkurence ať už silná nebo slabší, podnikatel tak jinou možnost nemá a je nucen přistoupit ke kompromisu a tlačit cenu výrobků nebo služeb dolů, čímž také nuceně snižuje kvalitu. Záleží pak pouze na jeho úmyslech do jaké míry. Pokud se snaží být „poctivý“ může přinést co možná nejvyšší kvalitu za konkurenceschopnou cenu. Ovšem toto nikdo nemůže zaručit a tak se běžně stává, že zákazníci jsou obětí podvodů, nebo v lepším případě kupují nekvalitní výrobky, či služby. Pokud, ale konkurence není žádná, nebo je slabá, je situace ještě horší. V daném odvětví vznikne monopol, popřípadě kartel více firem, což má za důsledek neprospěch zákazníka, neboť podnikatel není tlačen vůbec ničím a má možnost si víceméně diktovat podmínky.

2. Zásadní problém kapitalismu souvisí s jeho vlastní podstatou, jenž předpokádá existenci samostatných jednotek z kterých se skládá trh. Tyto jednotky (firmy) mohou být různé velikosti, co do počtu pracovníků, nebo finanční hodnoty, nicméně každá z nich potřebuje svou vlastní samosprávu. Potřebuje obstatat, účetnictví, plánovat, dělat ekonomická rozhodnutí, najímat pracovníky, starat se o obchod, reklamu a propagaci atd. Pro podnik v tržním hospodářství je situace zcela běžná, ovšem z hlediska fungování společnosti jsou tyto položky redundantní, je třeba je dělat pro každou, ať už sebevíc malou, jednotku zvlášť a to je jednoduše neefektivní. S tím souvisí i skutečnost, že pokud se podaří vytvořit podnikáním značného zisku způsobuje to ve společnosti dva dílčí problémy. Za prvé se rozevírají nůžky mezi chudými a bohatými, čímž zároveň bohatší získávají prostředky k prosazování svých potřeb a vlivu a za druhé lidé dostatečně materiálně zajištění již nepotřebují pracovat a to i přes to, že jejich schopnosti by mohli být pro společnost velmi přínostné. Mohlo by se zdát, že uvedení tohoto důvodu je podníceno určitou závistí, ale s naprosto čistým svědomím říkám, že tomu tak není. Je to čistě racionální pohled na situaci zastávající zájmy fungující a do co největší možné míry spravedlivé  společnosti.

3. Zásadní problém kapitalismiu je spojen s potenciálem tržního Th (kapitalismu) v rapidně měnícím se lidském společenství. Povolání lidí od pravěku až dodnes prošlo změnami, nejvíce však v poslední době. V dávných dobách se lidé soustředili na lov, sběr, později na zemědělství, výrobu nástrojů, ještě později průmyslovou výrobu atd. V dnešní době jsou zemědělství a průmysl do značné míry automatizovány a dá se předpokládat, že se v tomto nastoleném trendu bude pokračovat. Tudíž lze říci, že určitá povolání převezmou stroje v budoucnu úplně a některá částečně. Nebude již možné pro všechny lidi najít práci, dosud se to daří jen díky tomu, že vznikly profese zcela nové a že v určitých oborech jsou pracovníci zaměstnáváni nadbytečně (např. státní správa, nebo viz. bod 2 tohoto článku).  Z toho vyplývá, že stroje, které práci zastanou, budou soukromým majetkem úzké skupiny lidí, kteří jen těžko svůj zisk, potažmo jmění, rozdělí mezi lidi, kteří takovým majetkem nedisponují. Nebude kdo by kupoval, nebude pro koho vyrábět, nebo poskytovat služby, nastane patová situace.

Ať už chceme, nebo ne, kapitalismu v lidské společnosti zvoní hrana. Doba, kdy byl vhodným systémem pomalu odeznívá. Je pravděpodobné, že se bude ještě dlouhou dobu držet, neboť ještě nějaký čas může v našem společenství fungovat s poměrným uspokojením jeho jednotek, ale zejména díky výše popsanému bodu 3 to není možné do nekonečna. Dá se ale očekávat, že bude narážet na výrazný odpor od určitých jedinců, nebo skupin, kterým tento systém zcela vyhovuje, nicméně změna je pro civilizaci nevyhnutelná, řekl bych existenčně důležitá.