Stravování v Austrálii

Tento článek je o jídlu a místních zvycích týkajících se jídla v Austrálii.

Za časů pradávných v Čechách jsem čas od času slyšel od kolegů, kamarádů, známých a z médií kritiku na kvalitu potravin prodávaných v kraji Becherovky a slivovice. Rozhodně k tomu přispěly studie kvality jogurtů jisté nejmenováné společnosti (říkejme jí třeba D-YES-NO, nebo D-JA-NEIN), která byla v západní Evropě značně vyšší než u nás a podobné počiny. Na jednu stranu ano, v Austrálii se v řetězcích, nebo u řezníka dá koupit kvalitní maso za slušnou cenu. Další produkty i když velmi levné na místní poměry, měly slušnou kvalitu (kečup mě příjemně překvapil, taky ultralevná zmrzlina z Aldi 2$ za 2litry a kvalita super a chedar sýr). Na druhou stranu některé produkty jsou pravej nefalšovanej piss. Toustový levný chléb, jehož hlavní složkou je vzduch se vám za chvilku přejí. Pořádnej chleba se koupit dá, ale stojí třeba 6$ za bochník a to si dvakrát rozmyslíte. Australský sirupy (cordial) nejsou nic moc, dají se najít slušný, ale nechtějte pít sirup z Aldi, nebo jiný nápoj s malinovou příchutí, protože Australani pravděpodobně neví, jak maliny chutnají. Možná že lepší chuť by měl jar rozmíchaný ve vodě než místní limonáda, potažmo sirup s příchutí malin. Hodně je na etiketách vidět starost o energetickou hodnotu (bez tuku, bez cukru), to je skoro na všem, takže většina lidí kupuje nízkokalorický výrobky, krásně přitom šetří svoje tělo a dbají na svoje zdraví, aby to záhy zazdili nějakou pořádnou prasiarňí typu fish and chips (ryba a hranolky), britská snídaně, jejíž základem je čistý tuk a podobně. V případě potravin bez cukru je slazení navíc realizováno oblíbeným jedem Aspartamem (četl jsem že vám sjedná po čase schůzku s panem Alzheimrem). Zmínil bych fakt, že tu mají jen jeden typ univerzální mouky, což vlastně nevím jestli je výhoda, nebo ne, protože vždycky když jsem v Čechách měl použít mouku, tak jsem tam dal tu, co jsem zrovna měl. Řekl bych, že ostatní produkty jsou srovnatelný, dokonce i rajčata v průběhu zimy chutnají jako kus plastu stejně jako v Česku, ale teď v létě už jsou dobrý. Možná o malinko více se starají o to, aby neměli zkažené ovoce, či zeleninu mezi nabízenými kusy a taky je mají často krásně vyrovnaný (hlavně jablka), ale jinak dost podobný jako u nás.

V určitých potravinách (na tuty v grilovacích klobásách) se vyskytuje omastek, který má opravdu velmi specifický zápach. Tento zápach je tak specifický, že po každé když ho cítím, tak se snažím se co nejrychleji vzdálit, neboť se mi dělá velmi nevolno (beze srandy). Tuto zkušenost lze získat třeba v okolí některých fast-foodů, někdy máte možnost jej okusit v okolí venkovních barbecue (což je mimo jiné docela dobrej nápad – prostě grill k dispozici lidem na veřejném prostranství) a jednou tato hmota vytekla v hojném množství z grilovacích klobás, které jsme velmi nešťastně zakoupili v obchodě. Uývání znesvěceného vybavení tímto téměř neodstranitelným mazutem mi zabralo více než půl hodiny. Nikdy víc.

Barbecue. Kdo nemá doma barbecue, není Australan. Tady to prostě milují. Pro toho, kdo neví o co jde, je to celkem velký pojízdný grill na plyn. Dobrá věc, pokud negrilujete zmíněné klobásky.

Australská kuchyně je založená na britské kuchyni, což je asi její největší nevýhoda. Fish and chips (hlavně ty mastný a přesolený hranolky) a britské snídaně opravdu nejsou můj šálek čaje. Naštěstí vliv dalších přistěhovalců se promítnul i do vaření a tak je tu možné ochutnat jídlo ze všech koutů světa. Jsou zde italské, řecké, středo-východní restaurace (kebab, šašlik atd.), mnoho asijských restaurací (Indie, Čína, Japonsko, Thaisko atd.). V řadě případů se ale bohužel jednotlivá jídla dočkali místní modifikace, neboli poaustralštění. Pizza zde často (ne všude) připomíná koláč pejska a kočičky. Tlusté těsto na kterém je vše co kuchař zrovna našel, čím víc, tím dražší a „luxusnější“ pizza. Samozřejmě nelze zapomenout na značnou dávku omastku. Dá se ale pochopitelně najít řádná krmě, například místní specialita cokoliv zapečené v koláči. Sladké, slané, pálivé můžete mít uvnitř. Chutná to samozřejmě podle toho co tam pekař dá a jak to umí. Curry s kuřecím masem, nebo rybíz jsou příklady. Většinou to bylo dobrý.

Typické australské jídlo je často tvořeno z mořských plodů, které jsou zde pochopitelně dostupné, často se používá skopové maso, protože ovce se tu pasou hojně mimo hranice metropolí. V tomto směru ale nějak extra zkušeností nemám. Nicméně předchozí věta v oblasti teorií vypadá chutně a lákavě.

Často jsem si říkal, že tu chybí řádná česká hospoda, což by pro místní mohlo být něco novýho, exkluzivního a možná by to mělo i úspěch, ale prostě není. Slyšel jsem něco o jedné někde v Melbourne, ale prej to tam není nic moc a pak Sokol, kde Helča čas od času pracuje, ale tam je otevřený jen nárazově a je to spíš pro komunitu, než že by tam chodili lidi z ulice, co jsem tak pochopil.

Napsat komentář

Your email address will not be published.